Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krajské kolo hry Plamen 2013-14, 7-8.6.2014, Břehy, Přelouč

10. 6. 2014

     Tak jsme se konečně dočkali a po vítězství na okresním kole ve Vítejevsi dne 31.5.2014 jsme opět po čtyřleté přestávce postoupili mezi elitu Pardubického kraje. Okresní a krajské kolo dělil pouze týden, a tak nebyl žádný zvláštní čas na přípravu. Pouze jsme vyhodnotili nově získané informace a určili si cíle, kde se chceme, ale hlavně vůbec můžeme, pohybovat.

     Závody se konaly na stejném místě, kde Andy a spol. v roce 2010 vybojovali nádherné třetí místo v kraji, ale to snad bylo vše, co bylo stejné. Ostatní podmínky k soutěži byly podstatně horší, včetně takřka brutálního tepla. I konkurence se totiž zvýšila a ještě ji navýšila skutečnost, že jsme bojovali nejen proti nejlepším hasičům z Pardubicka, ale letos se přidaly i Královéhradecké týmy, takže se nás na místo sjelo rovnou osmnáct. Další novou skutečností byl i fakt, že nám vylosovali číslo 2, a protože se běhá na dvou drahách, vlastně jsem celou soutěž i každou disciplínu, začínali. Nejpodstatnějším faktorem však byl věk závodníků. Zatímco v roce 2010 jsme měli sedm deváťáků, doplněných o tři osmáky, letos jsme měli deváťáky jen dva a po čtyřech sportovcích z osmých a sedmých tříd. Tehdy jsme byli jedni z nejzkušenějších a i výškově nejvyšších, letos jsme patřili mezi outsidery jak věkem, tak výškou, která zde hraje důležitou roli. Co však bylo naprosto stejné, to bylo odhodlání ukázat, že i my v Pomezí dokážeme vychovat dobré sportovce. A to jsme se vlastně zmínil i o další skutečnosti, že některé týmy se posílili o individuální závodníky z jiných oddílů svých okresů, my zůstáváme věrni tradici vlastních odchovanců. 

     Ale než přejdu k vlastnímu průběhu, ještě doplním. Řekli jsme si, že se jedná vlastně o výlet (bohužel se závod uskutečnil v termínu, kdy jsme měli jet na výlet) a děti svůj cíl, čímž byl postup do kraje, již splnili. Jejich hlavním úkolem bylo se dobře bavit a zazávodit si a pokud neskončí úplně poslední, budeme spokojeni. No, tajně jsme v duchu doufali o umístění v první desítce, což by bylo opravdu velká bomba, ale to by muselo snad všechno klapnout. Základním měřítkem pro nás nebyli soupeři, ale časy dosažené na okresním kole ve Vítějevsi, neboť jsme byli přesvědčeni, že pokuď zopakujeme tyto výsledky, s ostudou se vracet nebudeme. Rozhodně jsme museli počítat například s tím, že nemáme ve sboru nástřikové terče a v požárních útocích šanci rozhodně nemáme. Je totiž obrovský rozdíl terč jenom trefit či nastříkat povinných deset litrů vody. Ale když bude přát štěstí, ...... .

A nezapomeneme hned na začátku poděkovat všem našim příznivcům, kteří i do téměř 100 km vzdálených destinací nás přijeli v parných dnech povzbudit. A samozřejmě i děkujeme za všechny SMS zprávy, které nás potěšily a děti rozhodně povzbudily, když měli stále informace, jak na ně myslíte. Ještě jednou díky.

   Takže jsme se sešli v sobotní ráno 7.6.2014 a poté přes Poličku, Hlinsko, Chrudim, Pardubice a Přelouč přijeli do Břehů, kde vedle kempu Buňkov a rybníku stejného názvu proběhl první den soutěží.

Sobota 7.6.2014, 1. den, Břehy

     Požární útok CTIF

Naši borci skvěle zvládli nejtechničtější disciplínu soutěže. Oproti Vítějevsi zlepšili svůj čas o sedm vteřin a hlavně ji zaběhli bez chyb, takže ve výsledku se zlepšili na 69 vteřin (Vítějeves 76 vt. běh + 5 vt. trestné, celkově 81 vt.). Na okres excelentní závod, v nabitém kraji podprůměr a na začátek 14. místo. Hned jsme si uvědomili, jak nesmírně bude závod náročný  a soupeři velmi těžcí.

     Požární útok

Naše obavy se, bohužel, naplnily. Skvělá základna i běh na nástřikovou čáru, ale nezkušenost a neznalost techniky stříkání znamenaly čas 30.37 vt. a celkové 15. místo v disciplíně. To nás poslalo až na 16. místo v celkovém hodnocení. Pro srovnání s Vítějevsí pouze můžeme doplnit, že tam jsme vyhráli v čase nástřiku 17.10 vt., zde už prokazatelně voda plnila nádobu v 15 vteřině. Ale s tím jsme počítat prostě museli.

     Štafeta dvojic

Poslední technická disciplína nám ale odhalila vlídnější tvář. Čas 58.47 vt. byl o celých šest vteřin rychlejší než ve Vítějevsi, ale hlavně znamenal první vniknutí do desítky nejlepších. Výborné 9. místo a posun zpět na místo 14 celkově.

     ZPV (Závod požárnické všestrannosti)

Jak jsem se již zmínil, startujeme jako druzí. Na hodinách odbíjejí čtvrtou odpolední a teploměr v kempu se zastavil na vražedných 33 st. C, ve stínu!!! Před závodníky náročná tříkilometrová trať se šesti stanovišti. K této disciplíně říci BRUTUS, to je slabé. Později vidíme dobíhat závodníky z jiných družstev, kteří pláčou vyčerpáním a dehydratací, dva ze závodníků dokonce v cíli kolabují. Týmy se startovními čísly nad patnáct vybíhají až kolem sedmé večerní a teplota je o devět stupnů nižší a trať se pomalu halí do stínů stromů od zapadajícího slunce. To my si "vyžrali" slunce v plné síle. Ale proč to tak rozepisuji? To, co naši v tomto úmorném vedru dokázali, to se snad nedá srovnat s žádným závodem v dějinách. Pravda, běžecký čas kolem 25 minut patří až na osmé místo, ale pouze 2 (slovy - DVA) trestné body je katapultují na neuvěřitelné 4. místo. Neuvěřitelné, famózní, exkluzivní!!!!! Poráží nás pouze týmy s vysokým startovním číslem, pochopitelně. Mít stejné podmínky, tak jsme tuto disciplínu vyhráli!!! V celkovém pořadí postupujeme až na 11. místo, ale těsně za první desítku a s mírným náskokem na týmy za námi.

Místo odjezdu do Přelouče a ubytování na štěrkopískovém "letišti" hned vedle hlavní silnice neváháme ani chviličku a radši zakupujeme za vlastní peníze ubytování v krásném kempu Buňkov. Jednak jsme zde bydleli už před čtyřmi roky a víme, že to tu je krásné, ale i tímto způsobem chceme dětem poděkovat za jejich nasazení i perfektní bezproblémové chování. Ale hlavně za výsledky. A také je trochu motivovat před štafetami druhého dne, ze kterých jsme měli také obavy, neboť běžecký ovál nemáme a jeden trénink v Poličce nemůže srovnat možnosti soupeřů. A hlavně jsme měli v hlavách, že právě štafety před čtyřmi roky zhatili sen Andyho a spol. (jejich čas 47.50 vt.) o postupu na Mistrovství republiky, hlavně díky vítězi této disciplíny - Dolní Dobrouči (vítězný čas 44.72 vt.). 

Neděle 8.6.2014 - fotbalový stadion Přelouč

     Štafeta CTIF (9 x 50 m)

Podruhé po sobě jsme doplatili na nízké startovní číslo. Lepivá škvára a mokré překážky způsobili, že Oggy v obou pokusech sklouzl ze žebříku a štafeta tak měla velkou ztrátu hned po startu. Borci však zabojovali a výsledný čas 82.02 vt. byl o více než půl vteřiny lepší od Vítějevse. Ale skvělý žebřík nám chyběl. Takže nakonec milosrdné 13. místo, ale stále celkové 11 a možnost splnit si sen.

     Štafeta 4 x 60 m

Dámy a pánové, prokletí 2010 bylo zlomeno!!! Pouze tato disciplína se dá trošku srovnat se skvěle zvládnutým peklem na ZPV. Naše štafeta do písmene naplnila motivační pokřik z minulých let "Jsme červení, jsme bílí, jsme Pomezský dynamit!" Nejlepší čas historie na této trati zněl 44.60 vt. Oproti Vítějevsi zlepšení o těžko uvěřitelných 11 vt.!!!! Pochopitelně jsme v polovině první desítky za tuto disciplínu a porážíme i Dolní Dobrouč, což je definitivně vyřazuje z boje o Mistrovství republiky!!!

A co hlavně? Dostáváme se v konečném pořadí na 8. místo!!!! Mezi Pardubickými družstvy, které po celý závod vykazují lepší výkonnost,  jsme 6. 

     Konečné hodnocení

Je krátké, protože co ještě dodat. Všechny disciplíny jsme provedli lépe než ve Vítějevsi a dokázali se úspěšně porvat i s počasím a nešťastným vylosováním.  Prostě jsme odjížděli nejen se vztyčenou hlavou, ale i hrdostí, protože 

Tomáš OGGY Grossmann, Matěj HVĚZDA Háp, Miloš MILOŠEK Hegr, Martin DŽUKLÍK Jukl, Nela NELINKA Klása, Milan MÍŇA Makovský, Jakub KOUBÍ Neumeister, Zdeněk BIVOJ Pospíšil, Eliška ELA Prudká a Dominika DOMI Vápeníková

proslavili sebe, sbor i obec pro nejširší veřejnost a se svými jmény se zapsali zlatým písmem do historie nejen hasičské a do srdcí nejen našich.

 

Děkujeme jim všem za vzornou reprezentaci sboru i obce a přejeme další úspěchy, tentokráte již na okresní úrovní.    A hlavně nezapomenout, že Svět je lunapark.

 

 od vedoucích 

Václav a Diego Armando