Pomezská soutěž mladých hasičů - 17.5.2014
Po týdnu se opět ozvala Okresní liga mladých hasičů, kdy soutěžní družstva tentokrát zavítala k nám domů - do Pomezí. Po nočním bouřce a celodenním zamračeném počasí, doprovázené silným větrem a při posledních 7 útocích i deštěm musím jenom smeknout a vyslovit obdiv a pochvalu všem pořadatelům i rozhodčím, kteří i přes tyto velmi nepříznivé podmínky, dokázali připravit krásné závody. Krásné o to víc, že si přes svůj velmi nabitý program a již přislíbenou účast na Včelarské soutěži v Nasavrkách, našla čas a přijela nás pozdravit poslankyně Parlamentu České republiky , bydlící v našem Svitavském okrese, Mgr. Květa Matušovská se svojí asistentkou paní Lidmilou Kružíkovou.
A jak jsme na závodech dopadli?
Mladší žáci
Parta kolem Thirryho zaběhla nádhernou štafetu dvojic a jejich druhé místo potvrzuje moje slova o tom, že jsou jeden z TOP týmů našeho okresu. Co jim ale rozhodně chybí je pokora před soupeři a umění stát oběma nohama pevně na zemi. V požárním útoku si, po fantastickém druhém místě z Jevíčka, asi mysleli, že si ostatní před nimi sednou na zadek, ale to se samozřejmě nestalo. Takže ani jeden útok se napovedl a výsledný čas byl až devátý v pořadí. Do požárního útoku při hře Plamen nás sice dělí už jen dva tréninky, ale změny nás v tomto týmu rozhodně neminou, protože se ve Vítějevsi nechceme jen zúčastnit, ale předvést dobrý závod. Konečné páté místo na pohled navypadá špatně, ale borci měli rozhodně na víc a nebojím se říci, že když závod úplně nevyšel ani největším favoritům ze Sádku, mohli i vyhrát.
Starší žáci B
Pokud někde platí, že celý kolektiv je závislý na každém jedinci z něj, platí to rozhodně u hasičů, včetně těch malých hasičských sportovců. Naprosto zbytečná chyba při předčasném startu ve štafetě dvojic a desetisekundová penalizace posune tým úplně jinam, než kam mířil. Požární útok potom byl silně ovlivněný Miloškovým nachlazením, který se přesto obětoval a pokusil se na koši alespoň zaběhnout jeden útok. Bylo na něm ale jasně vidět, že to nepůjde, protože jeho tréninková lehkost byla ta tam a útok se samozřejmě nepovedl. Na druhý pokus jej nuceně tedy musela vystřídat Terezka Hladká, ale práce s košem u mladších(kde jej jeden čas alternovala) a u starší kategorie je naprosto jiná. Proto můžu s klasikem prohlásit:" Toto nebyl útok tankového praporu (promiňte, zde samozřejmě požárního útoku), to byla parodie. Zvláště když jedna z proudařek není ani po třech letech schopna trefit během půl minuty terč. Musím se přiznat, že v první chvíli mě napadlo, že držet dva týmy starších je luxus, který nás stojí zbytečný čas, špatné výsledky a nakonec i peníze. Ale byla by to rozhodně chyba vůči těm poctivým a dobrým závodníkům, kteří naprosto zbytečné chyby nedělají, svoje úkoly plní skvěle a pouze mají tu chybu, že v A týmu jsou borci o fous lepší. Okamžitá přestavba tohoto týmu je nevyhnutelná, ikdyž je Plamen za dveřmi. Prostě nejhorší útok a poslední místo v soutěži už nechci opakovat!!!
Starší žáci A
Naprosto exkluzivní štafeta dvojic, kterou vyhráli a vlastně si takto zajistili dobré umístění v soutěži. A to všechno v době, kdy borci z Jevíčka A těsně pokořili čas 52 s. Naši borci byli o více než šedesát setin rychlejší.
V požárním útoku se dlouho nedařilo nikomu zdolat bájnou dvacetisekundovou hranici zejména kvůli silnému větru. Naše Áčko již v tu dobu vědělo, že jako jediní z našich kolektivů mohou zasáhnout do medailového pořadí, a to jim hlavně před svými fanoušky svazovalo ruce. Zvláště potom, když se jim první pokus moc nevydařil a nepodařilo se jim "nalejt". Přisání stojí samozřejmě minimálně pětisekundové prodloužení času, takže nakonec čas 23,28 s nebyl špatný, ale po odběhnutých druhých pokusech soupeřů je dostal zcela mimo první trojici. A to ještě jsme mohli mluvit o štěstí, neboť borci z Kamence předvedli oba útoky perfektní, ovšem vždy prostřik na jednom terčů, v prvním pokusu 11 s a ve druhém 8 s je odsunul do pole poražených. Jinak nástřiky prvního terče byly jasně nejlepší v celé soutěži. Nám se na náš druhý pokus krásně rozpršelo a dráha v tu chvíli vypadala jako hřiště při bahenní soutěži Plamenu loni v Sádku. Nakonec se soutěž vyvíjela tak, že budeme buďto první nebo čtvrtí. K obhajobě vítězství z loňské soutěže jsme potřebovali zaběhnout čas pod 21,97 s. Na první pohled snadná záležitost, ale na rozbahněné dráze, ve vytrvalém dešti a hlavně pod tlakem přihlížející veřejnosti se naši borci zachovali jako naprostí profesionálové. Nejdůležitější dva pokyny - hlavně nalejt a ze základny vybíhat po řádném zapojení všech spojů provedli s profesorskou rozvahou. Obyčejně vybíhají ze základny v 8-9 vteřině, tentokrát to bylo o čtyři vteřiny pomalejší. Neběželi na vítězství v požárních útocích, běželi na vítězství v celém závodě. Marťas nastříkal ve velmi dobrém časem 19,65 s, Eliška zkušeně nezazmatkovala a v klidu a s rozvahou ukončila pokus v čase 20,70 s. Třetí místo v požárních útocích, ale jasné první místo v celém závodě!!! Mohu jenom před tímto týmem smeknout s jakou elegancí se i v náhradní sestavě (Mates Háp nestartoval pro nemoc) vypořádali se soutěží. A v neposlední řadě musím i pro naše ostatní týmy uvést, že ač jsou nejstarší, bez jakýchkoliv protestů plnily zadané pokyny. Tady mohu s hrdostí sdělit, že pokora a plnění povinností je vynesly opět na nejvyšší trůn Pomezské soutěže.
Borci z A týmu - blahopřeji a hlavně děkuji.
vedoucí Václav